Běžec Chodska

Trhanov - V kalendáři najdeme teprve začátek ledna, ale ve výsledcích letošního Běžce Chodska svítí u nejpilnějších účastníků již výsledky ze dvou závodů! Tentokráte se poprvé pod hlavičkou BCH běžel Kirkhamův běh v Trhanově. Jedná se již o 6. ročník, ale teprve letos přesvědčili pořadatelé přísnou a vcelku lehce podplatitelnou komisi BCH o přidělení statusu započítávaného závodu do seriálu. 

Stejně jako v minulých letech se na trať neprve postavili běžci se psi na vodítku a dětmi na volno. A aby se skoro každý mohl postavit na stupně vítězů, bylo pro jistotu vypsáno i několik hobby kategorií. 

Každopádně závody započítávány do seriálu Běžce Chodska se skládaly z trati cca 9,5 km pro všechny ženské kategorie a mužů do 60 let. Starší muži běželi pouze kratší, canicrossovou trasu dlouhou cca 5 km. Důvod proč pořadatelé dali psi a veterány na stejnou trať, nechám pro jistotu na fantazii každého čtenáře...několik, však vyloženě nekorektních nápadů, by se našlo.

Na nejdelší trati suverénně zvítězil Jirka Voják z Koutu na Šumavě s časem 38:37 min (předpokládám, že se jedná i o traťový rekord). Druhý doběhl Ondra Teska z Černé Řeky v čase 41:16 min., o několik vteřin později finišoval vítěz kategorie do 60 let Tomáš Veber (41:42 min.). Celkově čtvrtá doběhla jasně nejrychlejší žena Jana Vojáková z Osvračína (41:48 min). Celkově pátý skončil vítěz mužů do 50 let Pavel Majer z Domažlic (44:16 min).

Kratší trasu zvládl nejrychleji Jirka Procházka z Plzně (24:12 min), před tentokráte běžícím Mírou Bendou z Domažlic (26:11 min) a Pavlem Berouškem z Postřekova (26:46 min). 

Stejně jako v minulých letech měl závod i charitativní charekter. Letos se vybralo krásných 12112 Kč, jenž bylo předáno ZS a OS Horšovském Týně, pod kterou spadá základní škola praktická a speciální. Částka bude využita pro nákup pomůcek pro žáky s fyzickým a kombinovaným postižením. 

Všichni pořadatelé se výrazného navýšení běžců nezalekli a odvedli skvělou práci, všechny trasy byly výborně značené a zázemí ve vinném sklípku u trhanovského zámku si všichni pochvalovali. A i díky tomu se u Lomikarova bydliště několikrát neslo vzduchem směrem k pořadatelům ono pověstné "Do roka a do dne". (autor příspěvku předpokládá, že se snad nejednalo o pozvání na boží soud :-)) 

o.